Salud amigos,
nize prikladam par obrazku z vyletu na plovouci, rakosove ostrovy na jezere Titikaka (mistnimi vyslovovano "Titichacha"). Faktem je, ze primo na vlastnich plovoucich ostrovech uz dnes trvale zije pouze minimum indianu a zbyvajici, tam dojizdeji pouze kvuli turistum, nicmene porad to jsou pocetne rakosove ostrovy stavene puvodnim zpusobem, stejne jako vetsina jejich pribytku a lodi a rozhodne stoji za navstevu.
Po navratu z jezera jsme si v centru skocili na obed, na steak z lamy, cimz jsem si po morceti udelal dalsi zarez ve svem gurmanskem Peru planu.
Klasickym koloritem celeho Peru jsou vsudepritomni volne se pohybujici psi a nejen oni, neni nic neobvykleho v mensich mestech i na dosah centra potkat nejakeho toho volne korzujiciho cunika. Ovce, kravy a pripadne i lamy jsou pak volne u cest ci na cestach k videni na dedinach, pripadne i periferii mest, samozrejme spolecne se psy a prasaty. Je tedy treba davat si trvale "joo" pozor, aby jste si na podrazkach nejaky ten exkrement neodnesli s sebou, ci primo na nejakeho toho ometaka nenarazili, coz se mi dnes mimochodem podarilo. Jednoho takoveho "skoro kralika" jsem na pesi zone prehledl, coz jsem zaregistroval az v okamziku, kdy se ten dobrak seznamoval s mym odhalenym lytkem. Podvedome se vsak ve mne obratem aktivoval fotbalovy reflex a nez ten ometak stacil napachat nejakou skodu "plachtil" si to po primem zasahu moji levackou davem kolemjdoucich.
Krom obrazku z Titikaky, jeste nize prikladam par fotek mohyl resp. hrobek, do nichz predchudci inku a nasledne i inkove ukladali ve vrstvach mumie. Jednoduche - kamenite hrobky staveli predchudci inku, ty velke z kamennych kvadru pak inkove.
Cestou zpet do mesta jsme meli prilezitost nahlednout do jedne mistni male "farmarske" rodiny resp. jejich staveni, odkud pak posilam jednu jiste inspirativni fotku pro nase pratele, chovatele morcat. Takovyto pribytek by jsi mel Welislawe postavit svemu novemu kamaradovi, aby byl pekne vylitany, same maso, zadny tuk.
Dnes rano jsme se tradicne cestou skrz 4 tisicove nahorni planiny z Puna presunuli do Arequipy ("peruanskeho Brna") z niz posilam pozdrav mistnich hasicu a obrazek ceske vypomoci mistni kucharce.
Knapy
Žádné komentáře:
Okomentovat