Hola, hola amigos,
preci jen jsem se dnes nakonec nad me ocekavani pripojil k wifi. Jak jsem avizoval na nasl. dva dny jsem mel v planu vlastni trek. Rano jsem se pobalil a vzhledem k tomu, ze jsem si spacak s sebou nebral, do krosny jsem si misto nej nalozil brutalne tezky a objemny peruansky prehoz z postele z pokoje a k tomu pak jeste jednu tez pomerne tezkou o objemnou "lehkou" deku, cimz jsem jej zcela naplnil a s batohem srovnatelne tezkym a velkym jako na nekolikadenni prechod Nizkych Tater (avsak bez stanu, vareni a jidla) jsem vyrazil do ulic zajistit si vstup na trek. Bylo mi jasne, ze to nebude uplne jednoduche, nebot jsem mel v planu cast vehlasneho "Inka trailu" zarazeneho mezi nejkrasnejsi treky sveta (to jsem vsak zjistoval az postupne), ale jak rika Dacek "lina huba hotove nestesti". Postupne jsem prosel veskere (ctyri) mistni turisticke agentury vc. public info centra spravovaneho mistnim uradem, avsak u vsech se mi pote co zjistili cehoz si zadam, dostavalo podobne odpovedi typu "Inka trail? When - today, tommorow (mezi radky pak bylo videt neco jako "ses zblaznil"??) Fully booked till september- impossible. You have to booked it two months before." Donutil jsem je sice postupne vse overovat v Cuscu, kde jsou klicove agentury, ale neuspesne. "Preci to jen vsak tak lehko nevzdam." Vlitl jsem i s tou obrovskou krosnou do mistniho minimarketu (kam jsem se takto malem ani nevesel), koupil tu nejvetsi cokoladu a vratil se zpatky na "narodni vybor", kde mimochodem zrovna probihaly volby starosty. Nedbaje volebni atmosfery, inspirovan Liborem Valtrem a jeho smutnym pohledem, kdyz v Tatrach presvedcoval Horskou sluzbu at mu zavolaji vrtulnik, jsem sefovou officu s cokoladou primel (s argumenty o daleke ceste, krasach Peru, detskem snu a jeji dokonalosti), aby zavolala nekomu, kdo to proste umi zaridit. Nakonec me vzala nekam do kancelare v patre uradu a zacala telefonovat, pricemz se nakonec dovolala az nejakemu senorovi na Ministerstvo kultury. A vite co? Nic, absolutne nic. Tim, ze vstup na tento trek na jehoz konci je Machu Picchu je pres most pres reku (vetsi nez. Becva), kde stoji straz pochopil jsem nadobro, ze tentokrat proste neni sance.
Takze jsem zase deky vyndal, odlehcil zadum a misto s tezkym baglem tak nalehko s malym batuzkem vyrazil vstric vice nez tritisicovym kopcum v okoli (na nezpoplatnene, nehlidane incke stezky) tj. na klasickou "jednodenku" (resp. vlastne puldenku). Od mistnich jsem si pak nechal neco dorucit (mapy tady totiz zadne nemaji, nac pry, ze bych ji potreboval a jak jsem pochopil vzapeti nemaji tady ani znaceni) a pojisten informaci o dvou az trihodinove narocnosti vybrane tury od mistni ("nasi" kontaktni) tour operatorky vyrazil.
Prekrocil jsem reku za mestem a vyrazil na okruh, kde jsem se nekde v pulce mel vratit pres dalsi most po proudu reky. Stezka bez lidi, nadherne hory - co vic jsem si jen mohl prat. Nekde kolem trech tisic jsem potkal skupinku malych indianskych capartu, ktere kdyz jsem mijel, tak na me zacali pokrikovat "Hola senor, koka, koka". Jestli to co mi nabizeli byla skutecne koka (viz. nize) to netusim, nicmene rozdal jsem jim musli tycinky co jse mel v batohu, bonbony, naucil je fotit, vyfotil se s nimi a pokracoval vys. Dal v horach resp. na kopci, jsem cca po hodine a pul svizne chuze potkal postupne Juana Carlose a Pabla (taktez prilozene obrazky), nahodne quecuanske pastevce nehovorici anglicky. Lamane jsem se snazil dopatrat kudy tudy, nebot mi to nejak prestavalo casove sedet. Kazdopadne vas vsechny oba srdecne zdravi a priste ze "mate dorazit tez a ze prej zazvykame".
Sestoupil jsem tedy k rece, lec zadny most na dohled. Blizila se sesta hodina, kdy se tady jiz stmiva a most porad nikde, resp. kdyz uz jsem jeden most zahledl, byly to jen jeho pozustatky .....a ....najednou, kde se vzala tu se vzala kouzelna chaloupka s kouzelnou peruanskou-quecuanskou babickou (vlastnim jmenem Solidad - vi foto) a jeji rodinou, kteri me pozvali domu, pohostili a tech nekolik malo (cca 15 km odvezli do mesta, kam meli po chvili shodou okolnosti cestu).
Kdyz to tak zpetne vezmu kolem a kolem tak "nase" mistni protrela spojka mi naplanovala cca 30-ti kilometrovou turu s prevysenim tak 600 m na 3 hodiny a nebyt Solidad tak mozna jeste ted slapu. :-)
Knapy
Žádné komentáře:
Okomentovat